Kolem čtvrtého dílu série Gothic se nadělal zatraceně velký humbuk, za což mohl zejména fakt, že vývojářské studio JoWood se rozešlo s partnerskými Pyranha Bytes. Jak už víme, Pyranha Bytes se pustili do vlastního projektu, kterým byl a v budoucnu opět bude Risen. JoWood nezahálel a díky ukořistěné licenci mohl pokračovat v sérii Gothic. Na starost jej dostalo studio Spellbound a po nějakém tom odložení, hurá je tu! Čtvrtý Gothic přináší výrazné změny. Jak na ně tedy budou reagovat běžní hráči a hlavně zarytí fanoušci?
Nový, mladý, ale opět bezejmenný!
Jak už bývá v Gothicu dobrým zvykem, opět se ujmete role bezejmenného zbojníka a jde se na věc. Ano, tak je tomu i ve čtvrtém díle, nicméně podstatný rozdíl tu najdeme. Tentokrát je totiž onen bezejmenný zcela novou postavou, kterou jsme dosud v sérii Gothic neviděli. Je to také dáno lokací, jelikož se přesouváme z Myrtany daleko na Jižní ostrovy. Konkrétně na malý ostrůvek, Feshyr. Zde také prožijete nejnudnější tutoriálovou část hry. Po zhruba hodině hry se konečně dozvíte hlavní zápletku pro celkový děj. Tudíž, vaše budoucí rodina je zavražděna včetně veškerých známých a vy se vydáváte za pomstou. Konkrétně jdete rozpůlit krále Rhobara III, který se rozhodl obsadit veškeré lokace na tomto světě. Ještě podotknu, že Rhobar III je nyní jméno, které nese bývalý bezejmenný hrdina. Ti co dohráli do samého konce datadisk Forsaken Gods, to již dobře vědí.
Pěšmo sem, pěšmo tam!
Pomsta musí být vykonána, a tak vyrazíte na ostrov Argaan, kde se odehraje celé velkolepé dobrodružství. Společně s Diegem zakotvíte loď a vyrazíte k Rozťaté panně. Pro upřesnění „Rozťatá panna, není žádná oběť Beliarovi, nýbrž místní hospoda na paloučku“. A pokud některé z vás zaráží, že se s vámi na začátku plaví Diego, věřte, že cestou narazíte i na staré známé, kteří jsou příjemnou nostalgickou vložkou. Nicméně v hospodě se dostáváte k prvním úkolům a zde začíná jedno z úskalí Arcanie. Úkoly typu – najdi, pobij a přines, jsou zde na denním pořádku, což by až tak nevadilo. Jenže jste nuceni se často vracet a zdejší cestování není zrovna zábavné. Přeci jen v minulých dílech bylo od určité části hry možné přepravit se za pomoci runy, na vámi zvolené místo. Zde jsou jedinými cestovními body teleporty a ty fungují pouze tak, že z jednoho se přesunete do druhého a opačně. Co je však zarážející, tak to je fakt, že ony dva teleporty jsou od sebe vzdáleny většinou tak minutu či dvě pěšmo, tím tedy ztrácejí na svém významu. Vraťme se ještě na momentík k úkolům. Jednoduše řečeno, autoři si vybrali několik málo typů questů, které neustále točí dokola, akoráte s drobnými změnami. Jednou jste posláni pro talisman, jindy zase pro ztracený vak s cennými věcmi. A vůbec nejhoršími se stávají poslání, kdy máte získat vstup do určité části. Vrátný po vás chce chlast, ale ne ledajaký, a tak musíte za správným výrobcem moku, ten však nemá svého druha, tak ho musíte najít, ten zas nemá svou duši, a tak dále, a tak dále.
Jedinými ucházejícími questy tedy jsou ty vyloženě příběhové, které vás poženou dále, a vy budete lačnit po dalším průběhu. Ostatně hlavní děj Arcanie poté co se trochu rozproudí, nabírá na síle a táhne vás dále. Co je však škoda, tak to je jednoznačně faktor uzavřených lokací. Můžete se totiž pohybovat jen v omezené lokaci a teprve až nadejde ten správný čas, tak onu lokaci opustíte. Žádné volné běhání po mapě tu skutečně nenajdete. Ono je to také zřejmě z toho důvodu, že Argaan není tak velký jako svět v Gothicu 3. Přesto však rozlohou přesahuje původní ostrov Khorinis. Co se však týče samotných lokací, ty jsou nadmíru uspokojivé a v některých případech i nádherné. Například takové Toshoo je skutečně pastvou pro oči. Představte si ohromný strom stojící uprostřed bažin, v němž přežívají mágové zasvěcení různým ze tří bohů. Ano i Addanos, Beliar a Innos se objeví jako hlavní božská trojice a i zde se najdou vyznavači těchto bohů, fanatiků nevyjímaje. Co však příliš nenadchne, tak to jsou rozhodně dialogy vaší postavy a dalších NPC. Někdy jim chybí jakákoliv logika, dokonce zjistíte, že se dozvíte určitou informaci, vaše postava se podiví a jiné postavy se zeptá na to samé, když se mu následně dostane stejné odpovědi, znovu se podiví. Smutné a místy až trapné. Inu, pravda někdy se našel i vtipnější rozhovor, kde se dalo i zasmát jistým vtipům, ale stupidní dialogy zde jasně dominují.
Nejsme banda tupých opic, ale pařani
Co Arcanii sráží na kolena, tak to je systém levelování, boj a výroba. Začněme tedy systémem zlepšování postavy. Zabíjením všeho co se vám postaví do cesty, získáváte velectěné zkušenosti, ty pak otvírají nové úrovně. S každou následující úrovní máte k dispozici 3 body pro vylepšení. Ty pak rozdělujete do plížení, síly, přesnosti, odvahy a dalších magických vlastností. Z celkových 30 úrovní jsem se dostal na 28 za nějakých 15 a půl hodiny odehraného času včetně všelijakých splněných submisí. V tomto ohledu je čtvrtý Gothic velmi jednoduchý. Výroba je také velmi usnadněna. Už nemusíte stát u kovadliny, když vyrábíte meč a kolem toho provádět ještě kdeco, ale stačí zvolit tlačítko výroby, nastavit kolik kusů chcete vyrobit, odvozeno od toho kolik máte surovin, a zbraň či lektvar je na světě. Boj byl zajímavým na začátku, kdy můžete běžným klikáním sekat do nepřítele, jakmile však vylepšíte tuto stránku vaší postavy, můžete se s tímto systémem rozloučit, jelikož ho nahradí ten, jenž je známý zejména ze Zaklínače, akorát že u Arcanie jsem si na něj tak úplně nezvykl. Zkrátka a dobře se sem nehodí. Vývojáři jsou nadšeni, jak nám to hru zjednodušili, zatímco hráčská obec, zejména přívrženci tohoto kultu zuří. Grafická stránka hry je naprosto úžasná. V tomto ohledu to Spellbound dotáhl k dokonalosti. Některé z lokací jsou vskutku úchvatné, zejména ty s bujnou vegetací, jako lesy a džungle. Prostředí je zde velmi pestré a proměnlivé, stejně tak počasí. Bohužel někdy mi vadil déšť, který jakoby se střídal s krásným slunečním dnem příliš často. Ve vaší moci není možnost měnit čas v Argaanu, myšleno tak, že odpočinek v posteli nemá žádný vliv na zdraví či časovou rovinu. Zpracování herního světa, potvor, NPC a vaší postavy samotné je velmi pěkné, ale také se to dosti podepisuje na hardwarové náročnosti. Nutno říci, že při větším počtu nepřátel osázených nejrůznějšími grafickými prvky, šel framerate rapidně dolů.
Udělit Arcanii správné hodnocení není vůbec snadný úkol. Není to hra vůbec špatná, ale také ničím výrazně dobrá. Veškeré prvky, které z Gothica Gothic dělaly, se zjednodušili na takovou úroveň, že už to ani snížit nelze. Příběh má pár zajímavých momentů, udrží vás u monitoru, ale také to není nic, co bychom už jinde neviděli v jiném podání. S ohledem na předchozí tituly je Arcania skutečně slabým článkem v řetězu a příště (příště zřejmě bude, hlavně díky závěru hry), by to chtělo navrátit vše původní, tak jak to máme my fanoušci rádi. Herní doba je slušná, takže pokud máte rádi oddychovější RPG a vyznáte se v sérii Gothic, musíte Arcanii rozhodně vyzkoušet. A vy ostatní? To je na pováženou.
