Jedna hra, jedna recenze, dva redaktoři, dva názory! Mafia 2 byla jednou z nějočekávanějších her v posledních letech, a to zejména na našem území. Pravda naše recenze přichází o něco později, ale to neznamená, že bychom si nemohli o Mafii 2 něco sepsat. Radost i zklamání se dostavily a je tedy nutné si o nich popovídat. Zde jsou tedy naše argumenty, proč ano a proč ne.
Příběh
Martin
Začíná to vskutku slibně. Vito coby mladíček je vržen do víru válečné vřavy a následně se vrací domů, aby zjistil, že by bylo jednodušší zemřít kulkou „Musollinovců“. Vitově rodině je vyhrožováno od neznámého lichváře a hlavní hrdina je tedy přinucen sehnat peníze různými způsoby. Co se zeptat Joea? Joe samozřejmě ví, kde sehnat prachy – prací pro mafiány! Potud je to dobré, pak však začne náplň hry a příběhové vyznění výrazně klesat ke dnu. Z milého hocha se začne stávat největší hajzl v dějinách videoher a po několika misích je mu hodnota života lhostejná. Mafia 2 dobře začíná, poté začne strmě klesat, přičemž se občas objeví nějaká světlejší chvilka, která hře vrací šťávu, aby hned následně přišla jízda v autě, která tvoří dobrou třetinu hry. A hurá! Příběh začíná gradovat a vy čekáte na tu odměnu za to utrpení a … COŽE?? TO BYL KONEC? Největším kamenem úrazu je celkové vyznění příběhu, jelikož žádné není. Čekáte další kapitolu, ale ona nepřijde, poté čučíte na monitor a nevíte co si o tom myslet. Tohle není to pravé ořechové pánové, dámy a mafiáni.
Filip
Zhodnotit jestli je příběh druhé Mafie dobrý či ne, je opravdový oříšek. Právě příběh měl být jednou z devíz druhého dílu, ale obávám se, že ne všichni hráči došli naplnění svého očekávání. Vitova složitá životní situace ho dožene až ke spolupráci s Mafií, čímž začíná kolotoč vražd, loupeží a nočních flámů. Přestože hra obsahuje vcelku živé a pulzující město, je Mafia 2 lineární akcí, kde právě projížďky napříč městem slouží jako jakýsi odpočinek mezi misemi a dává hráči falešný pocit otevřené akce. Nicméně je Příběh podáván prostřednictvím hezkých filmových sekvencí a je zkušeně hráči dávkován tak, aby byl stále ve střehu. Nevyvaruji se však srovnání s prvním dílem, kde na mě Příběh působil daleko uvěřitelněji a dokázal daleko více vtáhnout do děje. Porovnávat pak příběhové konce obou her, je jako postavit proti sobě zápasníka těžké váhy a baletku. Ať už je to vinou rychlého vydání hry, nebo ne, konec příběhu druhé Mafie je k pláči. Opět jsem směrem k vývojářům vykřiknul při sledování poslední scény „Tak to si dělají srandu!“. V případě první Mafie však šlo o obdivné uznání dobré práce, což se tentokrát rozhodně říct nedá. Pokud bych měl vytknout ještě jednu jedinou věc, je to hlavní postava, Vito Scaletta, který mi byl až do půlky hry maximálně nesympatický, především svými arogantními výroky a nemorálním chováním. Jde však možná jen o můj osobní dojem, či šlo o záměr autorů. Ona první půlka hry je také příběhově nicméně o trošku slabší než ta druhá, už jen z toho důvodu, že prakticky každá mise začíná vaším probuzením v posteli, následným telefonátem, Vaším odjezdem do hospody či baru, kde se přidá Joe a společně skočíte do nějaké šlamastiky.
Hratelnost
Martin
Hratelné využití z hlediska městské akce je minimální, jelikož zde není možné dělat nějaké ty nepovinné mise, ale pouze se držíte striktně nalinkovaného děje. Nicméně Mafia 2 nabízí několik různých vychytávek oproti prvotině. První z nich je například možnost nosit u sebe několikero zbraní, to však ubírá na realističnosti a příliš se to nehodí. Dále tu máme možnost krytí při přestřelkách. To rozhodně pomlouvat nehodlám, jelikož systém střelby je na tomto krytí vlastně postaven a s tím jsem byl spokojen, i když nějaká ta střelba naslepo by možná neuškodila. Ovládání vozidel dostálo pokroku, jelikož je možné zapnout buďto normální nebo simulační model, přičemž ten simulační je skutečný zabiják svátečních řidičů. Pěstní souboje jsou příjemnou novinkou a stejně tak možnost tunignu a výměny značek na vašem plechovém miláčkovi. Celkově toho nabízí Mafia 2 dost, ale přesto velmi málo.
Filip
Verze pro konzole z hratelné stránky dopadla dobře. Řízení vozů, ať už si vyberete jeden ze dvou modů je zábavné a především hezké na pohled. Právě s vozy se vývojáři opravdu vyřádily. Každá kára se ovládá jinak, což poznáte často, ihned jakmile se rozjedete. Že se auto chová jinak v zimní části hry, snad ani zmiňovat nemusím. Když už zmiňuji vozový park, který čítá mimochodem kolem 130 vozidel, sluší se zmínit, že o možnosti tuningu Vašich aut. V GTA sice příjemná vychytávka, ve hře jsem však tuto možnost využil jen jednou a to čistě ze zajímavosti. Aut je totiž kolem vždy dost a to vaše stejně často skončí v plamenech. Hýčkat si tak svého miláčka v garáži zkrátka není styl do Mafie 2. Hra má stejně jako u PC verze rychlý spád a příjemné ovládání a hraje se velmi příjemně a intuitivně.
Audio-vizuální stránka hry
Martin
O té se nebudu dlouho rozepisovat, jelikož každý kdo hru zapne, si sám nejlépe udělá obrázek o tom, jak pěkně vlastně Mafia 2 vypadá. Budu upřímný, oproti Grand Theft Autu 4 vypadá druhá Mafia skutečně skvostně. Nutno říci, že engine je velmi propracovaný a zejména detaily výbuchů jsou úchvatné. Pokud jde pak o postavy, tak jejich vymodelování a preciznost zpracování si zaslouží poklonu, stejně tak interiéry těch mála budov kam je možné vkročit a také vozidla. Příjemným zpestřením je možnost radiových stanic, kde najdete staré dobové hity a dokonce jeden pro pamětníky prvního dílu.
Filip
Konzolová grafika byla samozřejmě dle očekávání o poznání horší, než ta počítačová. Především projížďky městem neskýtaly tolik detailů okolního světa a vykreslování vzdálenosti bylo někdy až moc „blízké“. I přesto je ale vidět, že se vývojáři vyřádily s dobovou atmosférou a především interiéry jsou pastvou pro oči. Barevnost a především vypiplanost detailů nutí před designéry smeknout. Pohyby postav jsou plynulé a uvěřitelné a vlnění kabátu pří útěku před kulkami policie vypadá taktéž vcelku realisticky. Konzolová verze tedy naplnila svá očekávání. Graficky žádný skvost, svoje klady však rozhodně má, především co se týče interiérů a drobných detailů rozesetých po celém městě. Největší smeknutí však patří zvukové stránce hry. Dobové melodie dotváří stejně jako v jedničce atmosféru hry, to je však jen začátek. Neuvěřitelná dávka dobové a dokonce i licencované hudby je snad největším skvostem Empire Bay. Tři různé radiostanice skýtají doslova hodiny hudby, která jednak do oněch dob patří a za druhé se dá i poslouchat.
Město
Martin
Empire Bay, poměrně živoucí kus lidmi obývané půdy, jinak řečeno také město. Oproti původnímu City of Lost Heaven je značně větší, ale díky tomu docházíme ke kameni úrazu. Město sice překypuje životem. Lidé si jdou za svým účelem, sem tam pronesou i nějakou tu vtipnou větičku, ale téměř s nikým se nedá řádně“ pokecat“. Jelikož je Empire Bay větší, než je na pěší túru zdrávo, tak jsou k dispozici i dobový auta. Pravda, je jich tu požehnaně a mohlo by tedy i docházet k dopravním kolizím. A ejhle ono nic! Sem tam se auta někde nakupí, ale nikdy k ničemu vážnějšímu nedojde. Policisté jako kdyby si stále všímali pouze a jedině vás. Co se týče kulturního vyžití, budete hodně zklamáni. Krom toho, že si koupíte nějaký ten kvér nebo se půjdete pořádně oháknout, nemáte zde jinou možnost, jak vyplnit čas, který je vám zde vydán na milost a nemilost. Město je tedy ve skutečnosti téměř mrtvým místem, které nemá ten správný šmrnc a po určité době vás omrzí, načež skončíte jako tradičně v posteli, abyste se probudili v další kapitole. Ach jo!
Filip
Město je v Mafii 2 zvláštní kapitolou. Na jednu stranu je z něj cítit život, působí nesmírně bohatě na detaily, a tak má hráč pocit, že je v opravdovém živoucím městě. Když Vás ale přejde původní agonie z ohromného města, zjistíte, že v něm není moc co k dělání. Patrně z důvodu nedopracovanosti hry nemůžete používat taxi službu a z možných obchodů využijete maximálně obchod se zbraněmi a pochopitelně benzínovou stanici. Dalším šokem pro mě bylo zjištění, že hra neobsahuje Volnou jízdu a na tu Extrémní už můžete tuplem zapomenout. Z původně životem překypujícího města se tak stává sice hezké na pohled, ale jinak mrtvé město, což zabíjí jeden z největších potenciálů druhé Mafie.
Český dabing
Martin
To, že se českého dabingu skutečně dočkali i konzolisté je obdivuhodné, ale byla to výhra? Mě osobně český dabing ve filmech a hrách nevadí a například v Zaklínači byla doslova radost si jej vychutnávat. Ne tak ze strany Mafie 2. Občas na mě hlášky postav neudělaly ani pramalý dojem a v některých cut-scénách je velmi dobře vidět, že původní ozvučení skutečně české nebylo. Kromě postavy Henryho Tomasina mi nepřišel našimi předními herci nadabovaný zvuk nijak skvělý. Co se týče Joea, Vlastimil Zavřel není někdo, kdo by mi výrazně vadil, ale k jeho postavě se mi onen hlas nehodí a co se týče Vita, tak zde, stejně jako kolegovi Filipovi, mi přišel výkon dabéra skutečně nejslabší. Co však nepřejdu bez odezvy, tak to jsou vulgární výrazy, které jsou zde častěji, než by bylo zdrávo a narušují i běžný dialog. Přesto jde o jedno z lákadel druhého dílu a nebudu tedy zazlívat našincům, že raději pustí naši stopu.
Filip
Na český dabing nemohla spousta hráčů dopustit a tak jeho přítomnost i na konzolové verzi je obrovské plus, ve který jsme ani nedoufali. A pokud v 2K Czech český dabing vychvalovali, měli rozhodně důvod. I v něm se najdou drobné nedostatky, které ale většinu lidí ani netrknou a tak je české ozvučení Mafie 2 na velmi vysoké úrovni a rozhodně přidává hře na atmosféře. Snad jen dabing hlavní postavy mi přišel výrazně slabší oproti ostatním postavám i zde to ale budou patrně následky mojí počáteční antipatie k Vitovi. Naproti tomu dle mě nejlepším namluvením se muže chlubit Vitův nejlepší přítel Joe Barbaro, kterého skvěle nadaboval Vlastimil Zavřel, jehož hlas můžete znát především díky Homerovi ze Simpsonových.
Naplnění očekávání
Martin
V porovnání s prvním dílem je ten druhý pouze slabým odvarem. A to hned z několika důvodů. Může za to absolutně nevyužitý potenciál městské metropole, dále většina charakterů ve hře, na které si zkrátka nezvyknu, a jejich chování je naprosto v rozporu se všemi dobrými mravy společnosti, zejména Vito je zářným příkladem, a tak dále. Mafia 2 mohla být výbornou hrou, která by ale paradoxně potřebovala více času na dodělání a méně chvástavých keců ze strany autorů.
Filip
Jestli je správné recenzovat hru jako je Mafie 2 s ohledem na předchozí díl či ne, je názor, který se od člověka k člověku liší. My se však menšího srovnání neubráníme. Těžko říct, jestli byl první díl na svoji dobu tak triumfální, nebo druhá Mafie tak neúspěšná. I přes všechny mínusy a nedostatky které jsem zmínil druhou Mafii doporučuji, nezbývá mi ale než podotknout, že z jedničky jsem byl, jak to říct.. daleko více „odvařenější“.
Závěrečné hodnocení
Martin
Hrůza, bída a nic. No dobrá, tak zlé to zas není, abych nebyl pouze kritický. Autorům se podařilo vytvořit ucházející grafickou podívanou a i přesto že příběh je plný špíny, byl jistě hlavním držákem toho titulu, jinak bych se těžko dostal s hodnocením přes 50%. Mafia 2 není vyloženě propadákem, ale také nic s čím bych se ráčil trávit dlouhé večery. Dle mého názoru zřejmě největší zklamání tohoto roku a drsný pád vysoko nasazené laťky. V takovémto případě si dovolím říct, že o další díl opravdu nestojím. Tom Angelo se musí obracet v hrobě!
Za sebe dávám 70%
Filip
Ruku na srdce, kdyby hra obsahovala všechny vydané nebo chystané DLC, jednalo by se bez nadsázky o jeden z nejlepších titulů letošního roku. Kdyby, jsou ale chyby a věříme, že si to v 2K uvědomí. Na stranu druhou, kdybychom nevěděli, co vše ve hře bylo vyškrtnuto a nevycházeli z vlastností prvního dílu, je Mafia 2 vynikající hrou. Mě však nejvíce vadí nevyužitý potenciál, jinak skvělého Empire Bay.
