Zavřít reklamu

Portal byl a bude vším možným, než obyčejnou hrou. Když před třemi lety vyšel jeho první díl, prakticky všichni hráči i novináři z něho byli tak nadšení, že se Valve odhodlalo k logickému kroku a nedávno přišlo s dílem druhým. Opravdu je ale možné uspět a hlavně okouzlit hráčskou obec podruhé? Příběh Portalu 2 začíná ve chvíli, kdy se Chell, hlavní hrdinka obou dílů po dlouhých letech (spíše staletích) probouzí ze stáze a záhy za pomoci Wheatlyho, přitroublého robotického oka s britským akcentem, zjišťuje že se stále nachází v laboratořích Aperture Science.

Reklama

A tak se tato svérázná dvojice hrdinů vydává k ovládacímu centru, kde jak doufají, najdou cestu ven. Bohužel jak již nejspíš tušíte, vše se nepovede podle plánu a místo zasloužené svobody nešikovný robot přivede zpět k životu obávanou a geniálními hláškami ověnčenou umělou inteligenci GlaDOS, kterou Chell na konci prvního dílu neúspěšně zabila. A tak se spolu s hlavní hrdinkou opět vydáme prolézat zákeřné i smrtící místnosti s velkou pomocí portálové pušky neboli kvantového tunelovacího přenosného zařízení.

Páni, ty vypadáš strašně…strašně dobře!

Jednotlivé levely na rozdíl od prvního dílu doznaly řady změn, a tak se leckdy ocitnete spíše v důmyslné vraždící místnosti. Pokud se ale obáváte přílišné jednoduchosti příběhu. Mohu vás ujistit, že předtím, než se dostanete na konec zažijete mnoho zvratů i odboček, jenž povedou k ještě překvapujícímu konci. Princip samotné zbraně i jejího ovládání samozřejmě zůstal od minulého dílu nezměněn. Nejprve tedy vystřelíte modrý portál na bílou plochu, poblíž místa, kam se chcete dostat a poté druhý někde blízko vás. Následně můžete procházet oběma portály dle libosti. Jestliže jste tento rychlokurz pochopili a neexplodovala vám hlava (společnost Aperture Science za tyto incidenty nenese žádnou zodpovědnost), gratulujeme. Prošli jste úvodním školením a jste připraveni na testování.

Jelikož dvakrát totéž by to hráče po nějaké době nejspíše přestávalo bavit. V Portalu 2 jsme se dočkali hned několika novinek. Největšími z nich jsou čtyři kapaliny, které se mimo svou barvu diametrálně liší i vlastnostmi. Jako první se vám dostane do rukou, či spíše do portálu látka modrá, jež funguje jako guma, či trampolína. Díky ní se lze tudíž dostat na jinak nedosažitelná místa. Oproti tomu oranžový gel umožňuje neuvěřitelné zrychlení, bílá kapalina dovolí dělat portály tam, kde to předtím nebylo možné a jak jste již asi čekali, voda všechny ostatní dovede smýt. Mimo unikátní kapaliny pro hráče Valve přichystalo i další vychytávky, jako například světelný tunel, umožňující přesun váš i jiných potřebných věcí, či jakási energetická lávka, díky níž se lze také dostat na jinak nepřístupná místa se zároveň krýt před střílnami. Díky tomu se opravdu po celou dobu nebudete nudit.

Zábava nadruhou

Jestli Portal vynikal v něčem jiném, než ve své hratelnosti, pak humorem a rozhovory. Ty jsou stejně jako minule doslova prošpikovány vtipnými urážkami, sarkasmem ale především hláškami, u nichž vynikají především Wheatlyho až neuvěřitelně „přesvědčivé“ chování, kdy například chce aby se Chell aby se otočila, když se chystá propojit s počítačem, či když je smrtelně vyděšený z toho, že bude muset rozsvítit své světlo. To vše navíc umocňuje fakt, že se všichni vaši neživí průvodci chovají jaksi lidsky. Mají své obavy, starosti, ale i radosti.

Posledních několik let se průmysl ubírá ve stylu zjednodušování a optimalizace her pro co největší možnou část potencionálních zákazníků. Naštěstí Portal 2 se touto cestou nevydal, a tak i přes mírné zjednodušení některých levelů jako celek působí stále chytře, nutí hráče přemýšlet a hlavně zkoušet nové možnosti, pokud se někde zasekne. O to sladší je následně pocit z úspěchu i hrdosti sama na sebe. Jestli se ale něco od minula rapidně změnilo, tak je to prostředí, v němž se budete pohybovat. Od vaší poslední návštěvy totiž uplynulo již několik staletí, a tak jsou hlavně ze začátku jednotlivé místnosti polorozpadlé a zarostlé rostlinami. Výtvoru grafiků ale zdatně sekunduje Source Engine, který si i přes své „stáří“ dokáže hravě poradit ohromnými prostorami a vytváří nádherné vizuální scenérie, při prakticky nulové hardwarové náročnosti.

Kooperace

I proto, že singleplayerová část druhého Portalu vám zabere sotva 10 hodin muselo Valve vymyslet další rozšíření, u něhož by hráči strávili více času. Tím se nakonec stal kooperativním mód. Stačí si vybrat postavu jednoho z robotů Atlas, či P-bodyho a následně se pustit do dvojnásob těžkých levelů vytvořených tak, aby je mohla pouze dvojice spolupracujících hráčů. Kooperace, ač na první pohled vypadá složitě je však doladěna téměř k dokonalosti. Klíčem k dalšímu postupu je zde především schopnost vcítit se do toho, co by udělal ten druhý a následně mu v tom pomoci. Tedy přesouvat bedny, klást portály na správná místa, či rozlévat kapaliny tam, kde je jich potřeba. Pokud jste navíc s partnerem sehraní, budete těžko hledat jinou hru kladoucí takový důraz na spolupráci a perfektní porozumění. Vzájemná komunikace je zde netradičně řešena hned několika způsoby. Tou nejzákladnější je samozřejmě klasický chat, dále hlasový chat, a pokud si ani poté s partnerem nebudete rozumět. Můžete to zkusit pomocí speciální série gest, mezi nimiž nechybí ani přátelské objetí.

Portal 2 je jednou z mála her, u níž jsem měl ihned po dohrání jasno. Valve podruhé dokázalo nemožné a skloubilo originalitu, příběh, ale i skvělý dabing do perfektního celku, jež si právem říká o post hry roku. Pokud se podívám nazpět, Valve zkrátka opět vytvořilo po všech stránkách jedinečné, humorem i originalitou nabité umělecké dílo, jež se zlatým písmem zapíše do videoherní historie.

Diskuze k článku

Vložte vlastní komentář

celý text

Dnes nejčtenější

.