Minulý rok byl na rozdíl od těch předešlých plný pokračování velkých akčních her. Postupně jsme se dočkali skvělé akce Battlefield: Bad company 2, restartu série Medal of Honor a na závěr Call of Duty: Black Ops. Každá se snažila fanouška zaujmout jinak, ale hlavní boj se strhl v multiplayerových částech. Kampaň pro jednoho hráče v Black ops nás sice moc nepřesvědčila, ale Treyarch už s World at War dokázal, že multiplayer udělat umí. Překoná hra své konkurenty? Jak dopadne v porovnání s Modern Warfare od Infinity ward? Hned na začátku recenze musím zdůraznit, že jsem hrál již několikrát opatchovanou verzi, tudíž problémy s lagy a padáním jsem měl, ale byly minimální.
Mraky úprav a vylepšení
Nyní však již k samotnému multiplayeru. Hned po prvním spuštění hry si nejspíše budete připadat trochu dezorientovaní a vězte, že nebudete sami. Vyznat se v hlavním menu, natož v něm najít konkrétní věc se ze začátku opravdu zdá jako takřka nemožný úkol, nicméně po čase si zvyknete.
O největší překvapení se postarala možnost upravit si svého avatara a vše co k němu patří takřka do nejmenších detailů. Opravdu k dispozici jsou vám více jak čtyři desítky zbraní, u nichž lze upravovat mířidla, potisknout si je vlastním tagem, či kamufláží, až po takové maličkosti, jako je barva a tvar vašeho zaměřovače (jen pokud máte Red Dot), přičemž jednotlivých kombinací má být až 600. S tím souvisí i hráčská karta, kde lze upravovat nick, tag, tvořit vlastní obrázky na zbraň a spoustu dalšího. Kromě toho se do karty nahrávají i veškeré údaje o vašich zápasech, úspěšnosti střelby, nejpoužívanější zbraň, nejvíce zasahované části těla atd. Treyarch pro nás připravil ještě jednu maličkost. Jedná se o jakousi videodatabanku vašich zápasů, kde si můžete ty povedené přehrát, sestříhat a poté vystavit na odiv světu. Menších inovací se dočkaly i perky a killstreaky. Jak jistě víte, perky jsou, dalo by se říci malé povolené cheaty, jež vám vylepší určitou vlastnost, takže můžete například přesněji střílet bez zaměřovače, chodit potichu, neomezeně sprintovat atd. Killstreaky jsou pro změnu odměny, za určitý počet zabití a dělí se od těch nejmenších za tři mrtvé protivníky, až po velké, kde musíte zabít protivníků desítku i více. V Black Ops přibylo dnes už známé a velmi populární výbušné auto na dálkové ovládání, hojně používaný smrtící napalm až ke smečce loveckých psů, či možnosti přesunout se do helikoptéry a protivníky zabíjet vlastnoručně z výšky.
Wager Matchs?
Asi největší změnou oproti starším dílům jsou takzvané COD points, neboli virtuální měna, za kterou nakupujete vlastně vše co ve hře je. Jestli se bojíte, že Treyarch zkouší na hráče formu mikrotransakcí, můžete být klidní. Jak hlásá i jeden z textů objevujících se ve hře „Multiplayer v Call of Duty je zdarma u každé kopie hry“. Herní měnu získáváte například za postup na další level, splnění některého z challengů (vyhrát 200 zápasů v team dethmatch apod.), plnění určitých časově omezených kontraktů (zabít 20 hráčů danou zbraní, vyhrát několik zápasů za sebou,…) nebo si o ně můžete zahrát v jednom ze čtveřice speciálních módů.
Tato novinka se nazývá Wager zápasy a ve zkratce jde o sázení peněz na vlastní výkon. Maximálně šest hráčů mezi sebou zápasí a výhru si odnášejí jen první tři. Celkově se jedná o čtyři rozdílné varianty deatmatch, kde každý hraje sám za sebe. Jedním z mých nejoblíbenějších se stala Gun Game, ve které závisí především na vašich schopnostech, jelikož začínáte s pistolí a za každé další zabití nepřítele se postupně dostáváte k lepším a lepším zbraním. Druhým z nich je Stick and Stones, kde se bojuje pouze s kuší a nožem. Opravdu hardcore záležitostí se stává mód One in Chamber, ve kterém máte jen pistoli s jedním nábojem plus nůž, přičemž za každé zabití dostanete do zásobníku další kulku. Posledním nejmenovaným je Sharpshooter. Zde hra mění zbraň všem hráčům jednou za 45 sekund. Proto se vyplatí umět se všemi pefektně zacházet. Opravdu zajímavé a nepřehledné situace mohou nastat tehdy, když hra náhodně vybere RPG, nebo tomahavky. Pokud jste zvědaví na klasické herní režimy, někoho asi zklamu. Ničeho nového ani převratného jsme se nedočkali. Čeká na vás tedy skoro to samé co v Modern Warfare 2, což nesmíme brát jako mínus, jelikož se jedná o velmi kvalitní sbírku. Namátkou jsou to módy Team deathmatch, Free for All, Domination, Demoliton, Search and Destroy a další.
Odstřelovačům vstup zakázán!
Ani u map si není nač stěžovat a celkem jich na hráče čeká 14. Prostředím i designem se dělí od zasněžených základen, až po americké základny v džungli. Od velkých prostranství, až po úzké koridory. Všechna prostředí jsou navrhnuta velmi pečlivě a po pár hodinách cviku se v nich budete cítit jako doma. S mapami také souvisí jedno malé zklamání. Pokud byl někdo zvyklý hrát za odstřelovače, zde tyto schopnosti využije jen na nepatrném množství ze všech dostupných prostředí. Vyjma tohoto povolání a s ním souvisejících zbraní však naplno využijete veškerý zbraňový arzenál, jenž je téměř identický s MW 2 a čítá více jak 40 zbraní všeho druhu.
Konečně se dostávám k samotnému zážitku z hraní. Boje, ač se to na první pohled nezdá, jsou opravdu hektické, či napínavé a nejednou vás svou atmosférou strhnou. Vše podtrhuje přímo mistrovské ozvučení, za něž musím Treyarchu udělit velkou pochvalu. V ovládání se, jak jsme již pár let zvyklí, také žádné změny neudály. Tudíž se hned můžete vrhnout do víru multiplayerových bitev. Na závěr nesmím opomenout zmínit takzvaný tréninkový mód, kde hrajete proti botům, kteří jsou dokonce pojmenovaní dle vašich přátel na Steamu, což je v CoD vodách opravdová novinka. Jeho účel jak název napovídá, slouží k procvičení dovedností a zlepšování schopností. Jedinou výtkou zůstává, že i v tomto režimu musíte mít stabilní připojení k internetu, takže o čirý offline režim se nejedná.
Věřte nebo ne, po padesáti odehraných hodinách mě multiplayerové bitvy v Black Ops pořád baví, což se o takovém Medal of Honor říci nedá. Hra si bere nejlepší prvky z Modern Warfare 2 a vylepšuje je k dokonalosti. To spolu s mnoha novinkami tvoří ten správný herní zážitek, který jen tak něco nepřekoná.
