Sice se zpožděním, ale přeci vydáváme naši recenzi na jednu z nejočekávanějších herních pecek tohoto roku. Jedná se o Call of Duty: Modern Warfare 3, k dostaní je v obchodech od začátku listopadu a definitivně zakončil napětí, které panovalo před vydáním této hry nejenom z důvodu zakončení trilogie Modern Warfare, ale aby se mohlo konečně posoudit, která hra je lepší, tedy jestli MW3 nebo Battlefield 3. Můj osobní názor je ten, že tyto dvě hry by se neměli moc srovnávat, jediné co mají společného je žánr, válečné FPS, a to je asi tak vše, protože v Call of Duty jde hlavně o akci, krok vpřed a střílení nabíhajících vojáků. Na druhé straně stojí Battlefield, který se několik let snaží obrat CoD o prvenství v prodejích, letos vsadil na propracovanou grafiku, zničitelné prostředí, které ale nebylo minimalistické, což je škoda. Hlavní cíl ale byla taktika boje, taktizování a možná málo činů, které ze hry udělaly nudný dokument, slovy mého kolegy Saidla. MW3 si v prodejích vede výtečně a za prvních 5 dnů prodeje si koupilo tento díl 6,5 milionů lidí po celém světě. Samozřejmě tomu napomáhá profláknutá značka, ale Call of Duty splňuje přesně to, co všední hráči požadují a to je hlavně zábava. Battlefield po 7 dnech přes svoji masivní reklamní kampaň, na kterou jste narazili snad všude, nepokořil ani Black Ops, se svými 5 miliony prodaných kusů. Black Ops měl za tento časový interval o půl milionu více.
O co se jedná ?
Začneme příběhem, hned první mise nás čeká v New Yorku, ten je zmasakrován jak různými nálety letadel, vrtulníky, pouličními přestřelkami tanků, tak i příčinou pěších jednotek. První dojem je tedy velice dechberoucí. Vysoké budovy s dírami ve svých konstrukcích, nad hlavou Vám krouží železní ptáci, kolem sviští kulky z kalašníkovů a Vy víte, že za každou cenu nesmíte ztratit kontrolu nad NY. Vše Vás tlačí širokými ulicemi vpřed, občas zalezete do nějaké budovy, za účelem dostat se na střechu, kde Vás čeká nějaký úkol typu zničit satelitní anténu. Dále postupujeme a zachraňujeme Evropu od Makarovovy armády, ale podíváme se třeba i do Afriky a podobně. Navštívíme tedy celý svět včetně Prahy. Ano čtete dobře, v Infinity Ward vědí, kde se Česká Republika nachází a vědí dokonce hlavní město našeho malého státečku. Jedna akce v Praze se odehraje například na Staroměstském náměstí a je vidět, že si vývojáři dali záležet s architekturou jednotlivých národností. Pokud tedy máte aspoň trošku přehled, hned poznáte, zdali zachraňujete Paříž nebo Londýn i bez pohledu na Eiffelovu věž nebo Big Ben. Nachvíli se pozastavíte nad českými jmény místní domoobrany, takže ve hře nechybí ani český Honza, dokonce jsem si všiml jména Kopecký Pospíšil, což mě docela pobavilo.
Heads UP !
Celou hru se budete střídat v hraní za dvě postavy. První z nich je Sgt. Derek Westbrook, v akci je však znám pod jménem Frost. Je jedním ze členů jednotky Delta Force. Spolu s dalšími dvěma členy Truck a Gring tvoříte s velitelem této jednotky Sandmanem tým, který ruským vetřelcům nadělá spousty problémů a vyženete je z velkoměst zpět na Sibiř. Druhou postavou je Yuri, nový člen jednotky Task Force 141. Jejími členy jsou známí ostřílení hoši z předchozích dílů, které dobře známe. Capitán John Price, Nikolai a Soap. Nakonec vyplave na povrch, že Yuri kdysi znal Makarova a dokonce byl jednu dobu jeho přítel, než ho Makarov zradil, jak má ve zvyku. Teď však Yuri netouží po ničem jiném, než se pomstít a poslat Makarova do kytek. Poslední misi si však střihneme právě s legendární postavou Kapitánem Pricem. U obou jednotek však dojde k několikati umrtím v řadách těchto dvou skupin, asi proto aby příběh dosáhl větší epičtější atmosféry a také proto, aby se tvůrci vyhnuli komentářům od recenzentů a fanoušků, že jsou všichni nesmrtelní a že je to trapné.
Jak to vlastně je ?
V poslední době Call of Duty doprovazí slovo recyklace. Já osobně ho nemám moc rád, protože přiznávám, že jsem fanoušek Call of Duty a na této herní sérii jsem postupně vyrůstal, až mi toto slovo začalo neskutečně pít krev. Nemyslím to z toho důvodu, že by to bylo proti mému přesvědčení fanouška, ale protože ho používá už každý a shrne tak vyčůraným způsobem tuto preblematiku doprovázenou s touto hrou, aniž by předložil důkazy. Uznávám však, že série Modern Warfare mohla pokročit co se týče určitých modelů vozidel nebo budov. Ve světě Modern Warfare jezdí po celém světě jeden a ten samý autobus, ano to je krok vedle i takový detail zamrzí u takového velkého projektu roku. Na druhou stranu ten kdo řekne, že například Black Ops a Modern Warfare 3 je stejná hra, tak se mílí, možná na první pohled tak působí, ale grafické zpracování je jiné a způsob hraní je také docela odlišný. Před před pár dny něž jsem se dostal ke hraní MW3 jsem znovu dohrál právě Black Ops a s ohlednutím zpět se jedná o jiné hry, které však mají jednu základní myšlenku a vychází ze stejného způsobu skriptování za použití všem známého tlačítka F, pakliže hrajete na klávesnici s myší.
Modern Warfare využívá engine IW, poslední verze nese označení 4.0 a už od roku 2007 poněkud zastaralý, na druhou stranu po tom co z něj vyvojáři vyždímali asi už úplné maximum, této hře prostě padné jako ušitý na míru a vše působí pořád krásně na oko, navíc vývojáři také určitě myslí na hráče, kteří nedisponují každý rok s novou herní mašinou, a tak nechtějí přijit o valnou část fanoušků, což dokazuje i stála podpora Windows XP. Někomu by třeba i mohlo vadit, že na poslední díl podsérie vývojáři vytvořili nový engine, který by zničil image této hry. Nevím, s čím příští rok přijde Treyarch a vlastně mě to ani moc nezajímá, protože si myslím, že ten opravdu bude recyklovat Black Ops a MW3, v domnění, že překoná Infinity Ward. Když už jsme u toho zpracování, tak abych zůstal nestranný, tak přece jenom DICE se se svojí hrou vyřádil v tomhle směru více a mazlil se s tím jak mamina s miminkem, a tak má Battlefield 3 jedno z nejpovedenějších grafických zpracování za rok 2011 dle mého názoru. Letos prostě musím říct, že na mě Modern Warfare 3 velice zapůsobil, vývojáři na to šli chytře, netvrdí hráčům, že takhle to vypadá ve skutečné válce. Vývojáři prostě nasadili tempo v 16 misích, které nikdy nepostrádájí dech, to co vidíme na obrazovce v každé misi je jedinečné a na zníčená světová města je prostě zajímavý pohled. Hlavní myšlenkou her by měla být zábava a tu prostě tato hra splňuje na výbornou, ikdyž chápu, že ti co si více oblíbili Battlefield se mnou nebudou za jedno, ale o tom to je. V posledních řádcích všem hráčům co se teprve chystají na singleplayerovou část hry doporučím, aby si nastavili obtížnost na nejtěžší, pokud si chcete hru maximalně užít, já sem tak hru dohrál za 6 hodin a nějakých 15 minut, pakliže zvolíte nejlehčí cestu, z hry vám zůstane akorát slabý čajíček, uvařený ze čtyřikrát použitého sáčku.
